-  M O N T Á Ž N Í    F I R M A  -   A N T É N Y    A    S A T E L I T Y __PROFESIONÁLNÍ   MĚŘENÍ   SIGNÁLU   DVB-T2,  FM

Pro televizní vysílání je tak v tuto dobu využíváno 40 kanálů pásma UHF IV a UHF V, které ovšem bude po roce 2020 zkráceno na kanály 21 až 49. Kanály 50+ připadnou digitálním datovým sítím LTE. Zavádění technologie LTE už ovšem od roku 2014 komplikuje příjem DVB-T tím, že základnové stanice této technologie používají relativně velký výkon, který proniká do televizních rozvodů a způsobuje rušení přijímaného signálu. Na tomto místě je nutné poznamenat, že i mobilní telefony a modemy pro LTE internet vysílají v tomto pásmu nemalý výkon. Z tohoto důvodu je nezbytně nutné systémy televizních antén vybavovat selektivními prvky a filtry LTE, které zabrání pronikání tohoto rušení do zesilovačů a vstupních dílů televizních přijímačů. Aktivní antény bez účinných LTE filtrů jsou v dnešní době prakticky nepoužitelné! Nová technologie T2 v principu vychází z předchozí T. Jedná se tedy o COFDM modulaci v několika možných variantách.  Pro zajímavost je možné říct, že DVB-T2 umožňuje volit šířku vysílaného kanálu např. 2MHz, 4MHz nebo také 16MHz. Zvyšuje počet subnosných v 8MHz kanálu až na  32k. Zavádí nové délky GI a poměry FEC. Použitá modulace dosahuje až QAM256. Naprostou novinkou je pak pootočení konstelačního diagramu, což má usnadnit dekódovatelnost signálu i při zhoršených podmínkách a nezvyšovat tak nároky na sílu a primární kvalitu přijímaného signálu.  V praxi by tak všechny tyto nové prvky měly umožnit navýšení maximálního datového toku o cca 50%.  Konkrétní kapacitní zisky jsou ovšem závislé na konkrétní kombinaci zvolených parametrů modulace QAM, GI a FEC. Další podstatnou novinkou pak je to, že DVB-T2 umožňuje stavbu SFN za hranicí ochranného intervalu. Praktické testy ukázaly, že za určitých podmínek je tak možné pokrýt obrovské území jednofrekvenční sítí bez toho, že by se jednotlivé vysílače navzájem rušily. To přinese další úsporu kmitočtových přídělů, ovšem zvýší to nároky na přijímací antény, které budou muset svými parametry zajistit patřičné odstupy jednotlivých signálů v síti.  Z praktického hlediska je tak možné tvrdit, že podstatně stoupnou nároky na směrovost a selektivitu přijímacích antén. Amatérská nebo dokonce laická instalace televizní antény bude ve většině případů prakticky vyloučena a bez profesionála s kvalitní měřící technikou a dostatkem zkušeností nebude možné anténu kvalitně vyřešit.
Z výše uvedeného tedy jasně vyplývá, že nároky na selektivitu anténních systémů neustále rostou a porostou i v budoucnosti. To se ovšem netýká jen anténních systémů pro televizní vysílání, ale anténních systémů obecně. Již v minulosti se podobné problémy s rušením objevovaly například v CB pásmu při provozu radiostanic. Ochránit anténní systém a návazná zařízení před rušením je tedy nezbytně nutné. Problém ovšem nejčastěji bývá s identifikací problému, protože bez kvalitní měřící techniky a dostatečných znalostí a zkušeností je tato problematika jen velmi těžko zvládnutelná. Nicméně i pro laiky a všechny ty, kteří se pokoušejí o samoinstalace antén platí jedno důležité pravidlo, že každý anténní systém musí být na vstupu vybavený kvalitními selektivními prvky, které odfiltrují všechny potenciálně rušivé signály. Takovými prvky jsou například i samotné antény, jejichž frekvenční charakteristika potlačuje nežádoucí signály. V ostatních případech je pak na místě použít LTE filtry a kanálové propusti nebo zesilovače laděné na vstupu. V mnohých případech je pak nutné všechny tyto možnosti kombinovat, aby bylo dosaženo potřebné úrovně potlačení nežádoucích signálů.  Vzhledem k tomu, že v budoucnosti bude televizní pásmo i nadále využíváno datovými službami v čím dál větší míře, je nutné počítat s tím, že část dnes používaných televizních kanálů bude převedena právě pro tyto služby, přičemž televizní vysílání bude stlačeno do mnohem užšího frekvenčního pásma. Tato situace bude vyžadovat použití mnohem přesněji laděných prvků, s vyšší strmostí a kvalitou. Proto má smysl již dnes používat kvalitní anténní prvky, které svými parametry vyhoví i v budoucnosti.